Od propagandy po galerie: Jak se užitkovost plakátu změnilo za posledních 100 let
Od propagandy po galerie: Jak se užitkovost plakátu změnilo za posledních 100 let
Co spojuje umění na ulici, propagandu i obývák teenagera? Plakát. Nenápadný formát, který dokáže říct všechno – a někdy i víc. Visí, křičí láká, inspiruje. A přitom ho míjíme denně, skoro bez povšimnutí. Přečtěte si náš článek a zjistíte, proč má i dnes svoje místo na zdi i v historii.
Plakáty provázejí lidskou historii po staletí – od prvních rytin na kamenných deskách až po dnešní digitální umění na zdech měst. Pojďme se podívat na fascinující cestu, kterou plakáty urazily, a jak se z jednoduchých oznámení staly i uměleckými díly.
1. Starověké kořeny
První formy plakátů se objevily již ve starověkém Egyptě, Řecku a Římě. Texty tesali nebo vrývali písaři či úředníci do kamenných či měděných desek, které následně vystavovali na veřejných místech. Sloužily k oznamování důležitých událostí nebo zákonů.
2. První tištěné plakáty
S vynálezem knihtisku v 15. století se objevily první tištěné plakáty. V Anglii kolem roku 1480 tiskl William Caxton plakáty, které nabádaly k návštěvám na představení her Williama Shakespeara. Tyto plakáty byly převážně textové a sloužily k informování veřejnosti.
2. Vznik barevné litografie
V roce 1798 vynalezl Alois Senefelder litografii, která umožnila tisknout plakáty ve větším množství. Průlom nastal v 60. letech 19. století, kdy Jules Chéret zdokonalil tuto techniku a vytvořil první barevné plakáty, které kombinovaly text a obraz.
3. Zlatý věk plakátů (Belle Époque)
Období konce 19. století se považuje za zlatý věk plakátů. Umělci jako Henri de Toulouse-Lautrec a Alphon Mucha vytvořili ikonické umělecké plakáty, které zdobily ulice Paříže. Tyto plakáty byly nejen reklamou, ale i uměleckými díly.
V roce 1837 vynalezl Jules Chéret barevnou litografii, která umožnila tisknout plakáty ve větším množství a s bohatými barvami. Tím začalo období, kdy se plakát proměnil z pouhého reklamního sdělení v respektovaný vizuální prvek s estetickou hodnotou. Tvůrci jako Henri de Toulouse-Lautrec a Alfons Mucha tehdy vytvořili díla, která se stala ikonami své doby a inspirují dodnes.
4. Plakáty během světových válek
Během první a druhé světové války se plakáty staly důležitým nástrojem propagandy. Vlády je využívaly k mobilizaci obyvatelstva, náboru vojáků a podpoře válečného úsilí. Tyto plakáty byly často emotivní a apelovaly na vlastenectví.
Přehledná tabulka:
| Období / Milník | Popis a význam | Klíčové osobnosti / Příklady |
| Starověké kořeny | První informační sdělení vrývaná do kamene nebo kovu, veřejně vystavovaná. | Není známa konkrétní osobnost (např. veřejné vývěsky v Pompejích) |
| První tištěné plakáty (15. stol.) | Vznik plakátů díky knihtisku – informativní texty pro veřejnost. | William Caxton |
| Litografie (1798) | Vynález litografie umožnil tisk velkého množství plakátů. | Alois Senefelder |
| Barevné plakáty (60. léta 19. stol.) | Spojení textu a obrazu, plakát jako vizuálně přitažlivé médium. | Jules Chéret |
| Zlatý věk plakátu (Belle Époque) | Plakát jako umění – estetický i komerční nástroj. | Henri de Toulouse-Lautrec, Alfons Mucha |
| Světové války | Plakáty využívány k propagandě, motivaci a náboru. | James Montgomery Flagg („I Want You“) |
| Filmové plakáty a popkultura | Plakát jako kulturní artefakt, symbol doby, sběratelský předmět. | Plakát k filmu „Star Wars“, The Doors |
| Digitální éra a moderní plakáty | Plakáty v online prostoru, sociálních sítích i pro domácí tisk. | Etsy, moderní grafici a digitální umělci |
| Současnost (2025) | Výstavy, aukce, individualizace – plakát jako osobní i kulturní výraz. | Musée d’Orsay, aukce plakátu „Vertigo“ za 75 000 dolarů |
5. Filmové plakáty a popkultura
S nástupem kinematografie se objevily filmové plakáty, které lákaly diváky do kin. Tyto plakáty se staly samostatným uměleckým žánrem a často byly sběratelskými předměty. V 60. a 70. letech 20. století se plakáty staly součástí popkultury, zejména díky hudebním festivalům a koncertům.
6. Moderní plakáty a digitální éra
Dnes se moderní plakáty vytváří nejen tradičními technikami, ale i digitálně. Sociální sítě a online platformy umožňují rychlé šíření plakátů, které slouží k propagaci událostí, produktů nebo myšlenek. Designéři experimentují s novými styly a technikami, čímž posouvají hranice tohoto média.
Zajímavost: V roce 2025 se v Musée d’Orsay koná výstava „Art is in the Street“, která představuje více než 230 historických plakátů z období Belle Époque. Výstava zdůrazňuje význam plakátů jako uměleckého a komunikačního média.
Zejména v 60. a 70. letech 20. století se z nich staly skutečné kulturní ikony – stačí si vzpomenout na psychedelické plakáty koncertů The Doors nebo filmové plakáty k Hvězdným válkám. Dodnes se filmové plakáty prodávají na aukcích za desítky tisíc korun. Stačí občas kouknout na pořad „Mistři zastavárny“.
Zajímavost: V roce 2025 se originální plakát k filmu Vertigo od Hitchcocka vydražil za 75 000 amerických dolarů na aukci v New Yorku.
Plakát neztrácí hlas – mluví s námi dál, jen jiným jazykem
Dnes plakát nekončí tiskem. Designéři tvoří moderní plakáty pro sociální sítě, městské obrazovky i domácí tisk. Na zeď si můžeš vytisknout vlastní design např. u copygeneral nebo koupit limitovanou edici od současného umělce. Plakát na zdi už není jen reklamou – je výrazem osobního stylu.
V roce 2025 hlásí Etsy meziroční nárůst prodeje personalizovaných plakátů o 38 %.
Plakát je jako zrcadlo doby – zachycuje, co je důležité, krásné nebo naléhavé – od starých vývěsek na náměstích po digitální plakáty na zdi obýváků, pořád nás oslovuje vizuálním jazykem. Ať už jde o tisk plakátu s retro motivem nebo minimalistický layout z umělecké galerie, jedno je jisté – plakáty zůstávají živým prvkem kultury.
Zdroj obrázku: sas / stock.adobe.com