Nečtěte moc rychle. Někdy je lepší zpomalit

Přečíst desítky, možná i stovky knih za rok. Zní to lákavě? Možná. Pokud ale budete číst moc rychle, zaplatíte za to vysokou cenu.Technik, jak výrazně zrychlit vaše čtení, je hned několik. Soustředit se pouze na klíčová slova, použít váš prst jako pomocník, skenovat… Otázkou ale zůstává, jestli to má vůbec smysl.

Kdy se „rychločtení“ nehodí?

Pokud jste někdy navštívili knihovnu, databáze knih nebo podobný obchod, určitě vás napadlo, že tolik knih snad v životě nikdo nemůže přečíst. Jenže to není pravda. Jde to. Ovšem ve většině případů za to draze zaplatíte. Celá řada studií totiž zjistila, že čím rychleji čtete, tím méně informací jste schopni si zapamatovat. A to hlavně v případě detailů nejen ohledně příběhu.

Používat tedy některou z technik „rychločtení“ rozhodně nemá smysl, když se chystáte číst něco komplexního. Nebo jen něco, co by vám mohlo obohatit život. Zvolit tento přístup u knihy o osobním rozvoji a důležitých dokumentů proto rozhodně není dobré. Nebojte se zpomalit ani v případě, jestliže je pro vás daný materiál neznámý, případně úplně nový. Tímto způsobem tak zvládnete přijmout a pochopit více informací.

Jak rychle tedy číst?

U obecných textů a oddechových titulů už nemusíte být tak pečliví. A to obzvlášť v případě, když se stejně chystáte daný kousek přečíst znovu. Některé studie totiž ukázaly, že pokud napoprvé text jen prolétnete a podruhé mu už věnujete více času, mnohem lépe pochopíte, o čem se vlastně v daném dokumentu mluví.

Jestliže jste si vybrali zajímavý kousek z knižní databáze nebo odjinud, můžete klidně číst rychlostí 100 – 200 slov za minutu, což je průměr. V závislosti na daném titulu pak můžete postupně přidávat i ubírat. A až budete chtít daný text pochopit opravdu do hloubky, zpomalte. Klidně i pod 100 slov za minutu. Cokoliv nad 500 – 600 slov za minutu naopak bude znamenat, že porozumění obětujete ve prospěch rychlosti. Volba je tedy jen a pouze na vás.