Kdy pojišťovny odmítnou vyplatit pojistné plnění z důvodu hrubé nedbalosti?

Každý někdy udělá chybu. Každý může někdy něco nedopatřením rozbít, poškodit či zničit. Každému se může někdy stát, že něco opomene a nechtěně způsobí nějakou újmu. A protože jsou takovéto chyby a přehmaty zcela běžnou součástí našich životů, je na světě také pojištění, které nám následky těchto situací pomáhá řešit. Ovšem pozor: ani sebelepší pojištění vás neochrání před tzv. hrubou nedbalostí.

Hrubá nedbalost jako jedna z důležitých výjimek pojistného plnění

Z hlediska litery zákona představuje „nedbalost“ jednu z forem možného zavinění nějakého činu či skutku, která přitom může být jak vědomá, tak nevědomá. Vyšší stupeň nedbalosti pak představuje nedbalost hrubá, kdy chování dotyčného viníka svědčí o jeho výraznější lhostejnosti ke vzniku škody či újmy.

V případě hrubé nedbalosti se tedy jedná o situace, kdy daný člověk měl či musel předpokládat, že za daných okolností a při takovém chování k újmě nebo škodě dojde. Někdy nicméně nemusí být úplně snadné rozhodnout, zda se jedná (pouze) o běžnou či už hrubou nedbalost. Posouzení této hranice tak nezřídka může záviset až na rozhodnutí soudu.

Přesto je tato charakteristika klíčová pro případné posouzení nároku na pojistné plnění. A co si pod tímto pojmem představit? Jedná se o situaci, kdy například dotyčný prováděl rizikový sportovní výkon bez předchozí dostatečné přípravy nebo nevěnoval pozornost svým malým dětem, které se bez dozoru pohybovaly po muzeu a poškodily či zničily vystavený cenný exemplář.

I pojištění majetku předpokládá jistou míru obezřetnosti a zodpovědnosti

Každé pojištění majetku, ať už ve formě pojištění nemovitosti či domácnosti, do jisté míry předpokládá součinnost pojištěného. Nelze se zkrátka spoléhat na to, že vám pojišťovna uhradí úplně každou škodu, ke které došlo.

Obecně platí, že pojistník i pojištěný mají dané v rámci pojistné smlouvy jisté povinnosti, které je třeba dodržet, a při jejich porušení má pojišťovna právo úměrně snížit pojistné plnění. Při správě vlastního pojištěného majetku je tak vhodné — a v jistém smyslu i nezbytné — myslet na prevenci a snažit se potenciálním předvídatelným škodám předcházet.

A i když určit přesnou hranici mezi tím, co už je hrubá nedbalost a co „pouze“ nedbalost běžná, může být někdy složité a často závisí třeba až na rozhodnutí soudu, je vhodné se takovým situacím raději vyvarovat. Chybovat je totiž sice lidské, ale hrubá nedbalost není běžná chyba. To je vědomé porušení pravidel — a za to se platí.