Svařování MIG/MAG vs. SAW

Kovářské svařování se rozvíjelo spolu se zpracováním kovů. Svařování v takovém smyslu, v jakém jej známe dnes, však přišlo až s objevem elektrického proudu a rozvojem průmyslu. Velkým podnětem k rozvoji byly obě světové války, v 60. letech se poprvé využil laser, v 70. zase zase elektronový paprsek.

Účelem svařování není nic jiného než spojit dva či tři materiály svarem. Dělá se to za pomoci energie dodávané z vnějšku, přičemž touto energií může být teplo (nejčastější elektrický oblouk, plasma či plamen), radiace (elektronové či iontové záření) a plastická deformace (výbuch, kovářská činnost).

V současnosti se běžně uplatňuje několik metod svařování. Pojďme se podívat na rozdíly mezi metodou SAW a MIG/MAG.

Efektivní a nejjakostnější metoda svařování kovů

Nejkvalitnější a efektivní metodou je tzv. automatické svařování pod tavidlem. Můžete ho znát také pod zkratkou SAW, zajišťuje vysokou čistotou a kvalitu svarů, vysokou produktivitu, umožňuje velký průvar do materiálu a dá se automatizovat.

Spočívá ve svařování elektrickým obloukem tavící se elektrodou. Elektroda je do hořícího oblouku posouvána na kladkách poháněných elektromotorem.

Hlavní rozdíl mezi metodami MIG/MAG a metodou SAW spočívá v lázni chránící svár před oxidací. U SAW svařování se o ochranu stará práškové tavidlo. Jelikož je svarová lázeň kontinuálně zasypávaná tavidlem, vůbec nevidíte oblouk. Díky tomu je také minimálně škodlivý, co se týče UV záření a emisí.

Rozšířená metoda svařování

Patrně nejrozšířenější metodou svařování jsou určitě metody MIG/MAG. Rozdíl mezi nimi spočívá v tom, že při metodě MIG slouží k ochraně svarové lázně před oxidací inertní plyn a u metody MAG se užívá ochranný aktivní plyn. Svařování MIG je ideální pro svařování mědi a jejích slitin, hliníku atd. Metoda MAG je využívána pro svařování nízkolegovaných, vysokolegovaných i nelegovaných ocelí.

Všechny zmíněné metody používají například v KTMetSteel, pomohou vybrat tu správnou.